Autor: Ing. Ondřej Štrup, IFMA Fellow
Pokud se zamyslíte nad stavem našeho odvětví v ČR, pak se vám musí okamžitě vybavit „zastaralost“ přístupu na straně klientů. Pročítáte-li si odborné diskuse na webech (například https://fmcc.ifma.org/, nebo https://engage.ifma.org/home), pak si nemůžete nevšimnout, jaké problémy zde řeší. Odmyslíme-li si momentální diskuse na téma COVID-19, které všem těmto webům jednoznačně dominuje, pak se zde řeší problematika, jak optimalizovat prostředí pro pracovníky, jak nejlépe zajistit třídění odpadů včetně „kompostace“ biologických odpadů (udržitelnost), jak se postarat o „dobrou náladu a pohodu“ jednotlivce atd. Technicky orientovaných příspěvků o klimatizaci, větrání či podobných tématech, již není zdaleka tolik jako v našich FM médiích. Hodně často se zde diskutuje i o strategii facility managementu – kam FM směřuje, jak by si měl klient nastavit interní služby, aby měl vyšší produktivitu atd. Jaký rozdíl oproti našemu „jak na FM ušetřit“! Naše slabina je v tom, že klienti zatím vnímají facility management (většinou ho nazývají správa majetku) jako nástroj „otravný“, ale bohužel nezbytný, a tak je potřeba mu co nejvíce „přiškrtit kohoutek“, aby alespoň „moc nestál“. Je to na nás – facility manažerech – „prodat“ se jako partneři, kteří mají stejný zájem jako vedení, a to maximální produktivitu společnosti. Pokud se takto nebudeme chovat sami, a budeme pouze trpělivě snižovat náklady, aniž bychom současně upozorňovali na naše možné přínosy, budeme se stále cítit jako „poskokové“ sloužící hlavní činnosti podniku, a ne jako partneři této činnosti. Je to pouze o přístupu nás samotných. Tento boj za nás nikdo jiný nevybojuje.